// právě čtete...

Tiskové zprávy

Bankovní institut a Raiffeisenbank: Situace na Ukrajině a sankce vůči Rusku mohou ovlivnit českou ekonomiku

Situace na Ukrajině se v poslední době vyhrocuje. Scénář „uklidnění situace“, který se ještě nedávno nabízel, se aktuálně jeví jako reálný až v delším časovém horizontu. Pravděpodobnější se nyní zdají být varianty „kapitálové restrikce“ či „hospodářské sankce včetně omezení obchodu s ropou a plynem“. Všechny scénáře detailněji popisuje analýza Raiffeisenbank, s kterou má od února uzavřenou smlouvu o partnerství Bankovní institut vysoká škola (BIVŠ). Spolupráci této nejstarší soukromé vysoké školy v České republice s firmami považuje její rektor Pavel Mertlík za významnou konkurenční výhodu. Studentům umožňuje získat praxi, kterou zaměstnavatelé i samotní studenti vyžadují.

„Spolupracujeme s různými bankami, nejčerstvěji pak právě s Raiffeisenbank“, říká rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík a dodává: „Rámcová smlouva nám umožňuje operativně reagovat na vzájemné potřeby a vycházet tak vstříc požadavkům školy, banky a samozřejmě studentů, o které jde především. Jako soukromá vysoká škola si zakládáme na individuálním přístupu, studenti zpravidla přímý kontakt s firmami očekávají a my jim ho umíme a chceme zprostředkovat.“

Na Bankovním institutu vysoké škole v Praze a na regionálních pracovištích v Břeclavi, Karlových Varech, Písku a Teplicích v současné době studuje více než 1 300 studentů, z toho v prezenčním studiu je to necelých 500 studentů. Z nich je 56 z Ruska, 19 z Ukrajiny a 49 z ostatních států někdejšího Sovětského svazu. Pro školu je tak vyostřená situace mezi Ruskem a Ukrajinou velmi citlivá. „I když je rusky mluvících studentů, kteří studují na BIVŠ, v poměrném vyjádření zhruba stejně jako na jiných vysokých školách obdobného zaměření v České republice, vnímáme, že naši studenti často diskutují o tom, co se momentálně děje“, přibližuje situaci ve škole její rektor Pavel Mertlík a doplňuje: „Pro řadu studentů jde o situaci, která se jich bytostně dotýká, důležité přitom je, že spolu vycházejí a umí se v klidu domluvit.“

„Pokud agresivita Ruska povede ke druhému ze scénářů z naší analýzy, tedy k uvalení hospodářských sankcí na Rusko včetně omezení obchodu s ropou a plynem, musíme počítat s viditelnými dopady i na českou ekonomiku“, říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a dodává: „Především by se týkaly energetiky, zpracování surovin, automobilového průmyslu, elektrotechniky a finančního sektoru.“ Rusko a Ukrajina se na českém vývozu přímo podílí 4,9 % a 6 % na českém dovozu, ve vztahu k českému HDP to jsou cca 3 %, respektive necelá 4 %. Zhruba 70 % spotřeby plynu přitom Česká republika pokrývá dovozem z Ruska. Alternativou by mohl být dovoz z Norska.

„Dopad obchodních restrikcí by se projevil nejen přes zahraniční obchod, ale měl by vliv i na investice a spotřebu domácností“, upřesňuje Helena Horská možný scénář a doplňuje: „Pravděpodobně by se zvýšily ceny plynu a fiskální i měnová politika by se dále uvolňovala. V letech 2014-2015 by restrikce způsobily kumulativní ztrátu růstu české ekonomiky ve výši 2procentních bodů.“ Nepříznivý vývoj ekonomiky by podle hlavní ekonomky

Raiffeisenbank nejspíš vedl k mírnému oslabení české koruny a až koncem roku 2015 by se dalo očekávat zrušení limitu CZK/EUR 27,0. Na přechodnou dobu by v omezeném rozsahu ještě klesly úrokové sazby s delší dobou do splatnosti.

Rusko a Ukrajina jsou v Exportní strategii České republiky 2012–2020, kterou 14. března 2012 schválila vláda, definovány jako prioritní země z hlediska exportních zájmů ČR. Hlavními položkami českého vývozu do Ukrajiny jsou díly a příslušenství k motorovým vozidlům, u dovozu převažuje ruda, koncentráty a výrobky z válcovaného železa a oceli. Co se týče Ruska, pak hlavní položkou českého vývozu jsou stroje a přepravní zařízení, u českého dovozu převažují palivoenergetické suroviny.

Zatímco na Ukrajině jsou hlavní exportní trhy České republiky, tedy německý, slovenský a polský, málo závislé, co se týče Ruska je situace složitější. Německo, Slovensko spolu s Bulharskem a Maďarskem patří mezi nejvíc zranitelné státy v souvislosti s ruským plynem. Například SRN je největším spotřebitelem ruského plynu v Evropě, spotřebovává ho zhruba 30 %. Kromě toho Německo nevlastní terminál na zkapalněný plyn, je závislé na potrubí a říká „ne“ jaderným elektrárnám.

„Rusko, Ukrajina a my“ bylo téma první pracovní snídaně nazvané „Na pozvání rektora“. V pražském hotelu Paříž se konala ve čtvrtek 17. dubna 2014. Pozvání rektora Bankovního institutu vysoké školy Pavla Mertlíka přijala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ke stažení:


Bankovní institut vysoká škola (BIVŠ) je první soukromá vysoká škola v České republice. Na rozdíl od jiných soukromých vysokých škol jde o akciovou společnost, která vznikla už v roce 1994. Dosud ji absolvovalo více než 10 500 studentů. Na BIVŠ, která je součástí mezinárodního vzdělávacího holdingu COGNOS AG, lze v současné době studovat v bakalářském programu obory bankovní management (v češtině, angličtině a ruštině), oceňování majetku, ekonomika a management podniku (oba v češtině), v navazujícím magisterském programu pak se mohou studenti vzdělávat v oboru finance, a to v českém nebo anglickém jazyce. Více informací na www.bivs.cz.